Porod EDUnina, aneb jak to celé vzniklo

Milé děti, (rozuměj všeci – všichni jsme něčí děti). Byla jednou jedna taková divná doba, která se vyznačovala tím, že bylo „zakázáno vycházení ven a už vůbec ne do školy“. A tak se jeden pozorovatel díval na jednu úču, jak to s tím učením páchá. A mezi námi, jemu stoupali chlupy po celém těle.

Ono totiž žádné vzdělávání neprobíhalo!

Ani nemohlo, protože u nás se stále na školách učí způsobem, který tu byl před 150 lety. A to byl pro všechny zúčastněné strany šok!

Učitelé nevěděli, co mají dělat, protože pracovat s počítači pro ně nebyla běžná věc. Rodiče doma měli dítka a vzájemně si lezly obě strany na nervy.

A děti? Ty na začátku měli velikou radost, že nemusí do školy. A tak zaklekly … ke strojům! Tu nějaká ta hra, lhostejno zda na kompu či mobilu, tu nějaká ta sociální síť, jú ťube a tak nějak podobně.

Za dva měsíce na to začala online výuka, a to bylo teda peklo. Někteří viděli, co se u druhých doma kuchtí, třetí ukazoval mladšího brášku, před kamerou se občas prošla šelmička a nemálo bylo i těch lechtivějších oděvů … taková zvláštní doba to byla.

Náš pozorovatel se ptal úči: Hele, co tam tak dlouho na tom kompu děláš? Jseš tam každý den do půlnoci, to je strašné. Co tam tak dlouho děláš?

Odpověď nebyla nic moc, tu reálnou verzi zde nebudu popisovat. Jednoduše vznikalo takové domácí napětí.

Aha … řekl si pozorovatel, to by šlo přece táááák jednoduše řešit. Všechny děti (od 3. třídy určitě) mají mobily. Tablet je doma také, počítač se také nějaký najde. Tak se na to podíváme? Co ty učitele trápí? Jsou to základní věci, jako například, jak dostat dětem do hlavy vyjmenovaná slova (to je naše super specialita), a nebo podstatně užitečnější je naučení se násobilky. A tak vnikl první seznam předmětů, jako je rodný jazyk, matematika.

No co si budeme povídat, vzápětí tu byla anglina, a pak také německý jazyk – ten je prý z 80% veden jako druhý jazyk, který si žák volí v 8. třídě.

A hned na to na nás koukla matematika pro druhý stupeň. Tady je to ale už docela náročné. Proč? No schválně, kolik z nás si pamatuje třeba sčítání zlomků, či násobení mocnin?

A tak vznikl nápad – vytvořit aplikace pro žáky, či studenty, aby si mohli procvičovat danou látku. A procvičování je velmi podobné testování – rozdíl je v tom, že u procvičování znáte po každé odpovědi, zda je to správné či nikoliv. U testu se to člověk dozví až na konci, a k tomu dostane nálepku, tedy známku.

A také se často stává, že je potřeba odůvodnit či vysvětlit, proč byla odpověď špatná. U vyjmenovaných slov je to celkem jednoduché – dítko odpoví bidlím s rodiči a apka mu řekne hned, že je to špatně a navrch přidá info, proč, tedy bydlím je příbuzné slovo od slova bydlit.

U matematiky pro 2. stupeň je to horší, tak to kolikrát nejde jednoduše vysvětlit, a tak jsme vzali jednu úžasnou profi úču a natočili několik stovek videí! Jo, tak nějak; neboli konec výmluv, že matice dítě nerozumí! A hned se sluší dodat, že díky tomu dítě zmákne i přijímačky na gympl či na střední.

To jsme vyřešili študáky. A co učitelé?

Jestliže při online hodině trvala běžná příprava cvičení, distribuce cvičení, vyhodnocení a zpracování 2 hodiny, pak pozorovatel zjistil, že v klasické výuce to trvá jen polovinu. A to je dobré. Ale co kdyby to šlo zkrátit ještě více, třeba na 30 minut, nebo na 10 minut? To je hodně odvážné, že? A teď si čtenáři představ, že my jsme to zkrátili na 30 sekund! A on nám to nikdo, doslova nikdo nevěří!

To je ale rychlost … ze 2 hodin přes 1 hodinu na 30 sekund! To je učitelský jack pot! Jak je to možné? Co se stalo? Nic zvláštního. Jen vezmeme ty naše hračky (rozuměj mobil, tablet, počítač) a využijeme je ke vzdělávání. Učitel vyhledá test (pár sekund), dá plánovat, zvolí do kdy a šup … a čeká … čeká na zpracování, milý žáci. A po zadané době přijdou zpracované kompletní výsledky. A učitel může vidět, kdo a jak dobře si vedl, na kolik procent to zvládl. Také učitel vidí, kdy to žák zpracovával, zda hned po škole, či pozdě večer nebo za minutu čas odevzdání.

Ohhh, každý učitel dává pětiminutovky či domácí úkoly … aby ověřil, aby procvičil danou látku. A pokud to udělá jednou denně, tak mu každý den tu hodinku ušetříme. A teď … školních dní je jaksi 160 – tedy jako jeden pracovní měsíc běžného zaměstnance. Jak to využije učitel už je na něm …

A já vám přeji, ať je vzdělávání pohodovou činností pro všechny zúčastněné strany